V. Sestavení, vydání, spuštění

Striktně oddělte fáze sestavení, vydání a spuštění.

Zdrojový kód je transformován do (nevývojářského) nasazení ve třech fázích:

Kód se stane sestavením, které v kombinaci s příslušnou konfigurací tvoří vydání.

Twelve-factor aplikace striktně rozlišují mezi fází sestavení, vydání a spuštění. Je například nemožné provedět změny ve spuštěném kódu, protože není cesty, jak tyto změny propagovat zpět do fáze sestavení.

Nástroje pro nasazení obvykle poskytují i správu vydání a zejména pak schopnost vrátit se zpět k předchozímu vydání. Například nástroj Capistrano si ukládá nasazení v podadresáři zvaném releases a aktuální vydání je pak symlink na příslušný adresář s aktuální verzí. Příkaz rollback pak velmi snadno zajistí návrat k předchozímu vydání.

Každé vydaní by mělo mít vždy unikátní ID, jako je například časová značka ( 2011-04-06-20:32:17) nebo inkrementální číslo (například v100). Vydání již nelze po vytvoření jakkoliv upravovat, libovolná změna musí vždy vytvořit nové vydání.

Sestavení iniciují vývojáři aplikace, kdykoliv se nasazuje nový kód. Naopak ke spuštění v běhovém prostředí může dojít automaticky v případě restartu serveru nebo restartem havarovaného procesu pomocí správce procesů. Proto by měla mít fáze spuštění co nejméně pohyblivých částí, jelikož problémy bránící aplikaci v běhu mohou nastat uprostřed noci, kdy nejsou žádní vývojáři k dispozici. Fáze sestavení pak může být složitější, protože chyby jsou více na očích pro vývojáře kontrolující nasazení aplikace.